Etické zásady cesty čarodějnictví – rámec odpovědnosti, úcty k přírodě a svobodě ducha.
- Rituály provádíme, abychom se naladili na přirozený rytmus života – fáze luny, roční období a světové strany.
- Naše inteligence nás zavazuje chránit životní prostředí. Usilujeme o rovnováhu s přírodou a uznáváme evoluční koncepci.
- Uznáváme sílu v hlubší podobě, než ji běžně vnímá člověk – není „nadpřirozená“, je to přirozená možnost přístupná všem.
- Chápeme polaritu vesmíru – mužskou i ženskou – a posvátnost sexuality jako tvořivé síly života.
- Uznáváme vnější i vnitřní svět (kolektivní nevědomí, vnitřní roviny) jako základ pro magickou práci i paranormální jevy.
- Odmítáme autoritářství. Ctíme ty, kdo sdílí znalosti a moudrost, nikoli hierarchie ovládající druhé.
- Náboženství, magii a moudrost vnímáme jako jeden celek – způsob života, který nazýváme čarodějnictví.
- Jméno „čaroděj/čarodějnice“ samo o sobě nic neznamená – rozhoduje praxe, zralost a život v souladu s přírodou.
- Věříme v naplnění života a pokračování vývoje, které dává smysl vesmíru i osobnímu poslání.
- Nejsme zaujatí proti jiným náboženstvím či filosofiím. Respektujeme svobodu víry, odmítáme tvrzení, že existuje jediná cesta.
- Nejsme zastrašeni debatami o historii magie. Zajímá nás přítomnost a budoucnost.
- Neuznáváme absolutní zlo ani bytosti typu „satan/ďábel“ v dogmatickém smyslu. Nepřijímáme osobní prospěch skrze utrpení druhých.
- V přírodě hledáme to, co prospívá zdraví a blahu člověka.
„Dělej, co chceš, pokud to nikomu neškodí.“